Výstavy a jak na ně

Důležité rady v oblasti vystavování poskytla

 

CHS novofundlandských psů EREF

 
V zásadě máme dvě věci, které je třeba před výstavou udělat, aby den výstavy nebyl pro naši rodinu stresem a nervozitou, ale byl dnem slavnostním, plným zážitků, klidu a pohody. Jisté je, že všichni vystavovaní jedinci vyhrát nemohou, každý z nich navíc má jistě svoje klady a zápory, zde tedy záleží na rozhodčím, kterých záporů a kladů si všimne více. Rovněž tělesná a psychická kondice psa i jeho majitele má velký vliv na celý průběh výstavy a v konečné fázi i na umístění. Ovšem stále platí – zde bych ráda citovala jednu pí rozhodčí:….Kam až to mohli dotáhnout mnozí opravdu dobří psi, kteří se nedostali na stupně vítězů jen proto, že nebyli perfektně připraveni a předvedeni?  

 

Začneme tedy tím nejdůležitějším a tím je vypsání a odeslání přihlášky:

Odeslání je vcelku jednoduché, jen si musíme hlídat datum uzávěrky, což je v podstatě nejčastěji 2 měsíce před výstavou. Ovšem s vypsáním je to již horší, tedy:

Třída do které se přihlašujete: zpočátku volte raději tu nižší, kterou Vám věk zvířete dovoluje, až se z Vás stanou „harcovníci“, můžete začít spekulovat.

Jméno a chovatelská stanice:  zde napíšeme celé jméno psa z průkazu původu.

Číslo zápisu a zkratka plemenné knihy: číslo opět z průkazu původu a zkratka plemenné knihy je dnes u nás ČMKU. Máte- li importovaného jedince musíte uvést číslo, které Vám do průkazu původu vepsala česká plemenná kniha nebo uvádět chovatele, od něhož jste psa koupili jako spolumajitele.

Otec a matka: opíšete z průkazu původu – pozor!! Je-li rodič šampión a nemá to uvedeno ve Vašem průkaze původu, nemůžete to zde uvádět, znamená to, že šampionát dodělal později a naopak, má-li zde uvedeno, že je šampión, je nutné zkratku před jeho jménem uvádět, aby jste jej nepoškozovali.

Chovatel: je ten, který vlastní chovatelskou stanici, ze které Váš miláček pochází.

Majitel: až zde se můžete pyšnit svým jménem a adresou.

Po odeslání přihlášky se můžeme začít připravovat na výstavu ( zde je chyba, lépe je začít s přípravou již od ranného věku štěněte) :

Co musí umět výstavní jedinec:

Ukázat zuby – zepředu skus, zprava i zleva odhalit zuby k prohlídce a s otevřenou tlamou ukázat i zuby zadní.
Pes - samec si musí nechat, bez odporu, rozhodčím zkontrolovat varlata.
Všichni jedinci v kruhu si musí nechat na sebe sáhnout a to prakticky na jakoukoliv část těla, aniž by změnili svoji polohu.

Na Váš povel zůstat stát a již se nehýbat.
Běžet u nohy a pozor!! Jak u levé tak i u pravé. Musí běžet, aniž by táhl nebo zaostával a to v takovém směru a rychlosti, jakou určíte Vy.

Co lze ještě doplnit, abychom mohli říct, že umíme víc než je „standart“ a můžeme tudíž zaútočit na příčky vyšší (tím není myšleno vyhrát, ale umístit se lépe, než bychom se umístili jen s výše popsaným uměním.

V postoji nestát „jen tak“, ale naučit se tzv. výstavní postoj, tzn. po delší dobu stát v pozici, do níž jste ho uvedli.

V kruhu neběhat jen tak, ale naučit se i „výstavní běhání“, tzn.: běhat do kruhu, do „T“, do „L“, obraty ve směru, v kruhu se psem po pravé straně…

Prostě vše, co patří k handlingu, nebo-li česky – k předvádění psa ve výstavním kruhu.

 

 

Před výstavou je třeba ještě přidat úpravu srsti.

1. vyčesat – nejen dobře, ale kvalitně, tzn, musíme vědět, jaké kartáče a hřebeny použít, v kterém čase a na který druh česání.

2. vykoupat – pokud budete koupat těsně před výstavou, musíte použít kvalitní šampony, což není zrovna ta nejlevnější záležitost, ale vyplatí se, ale i zde platí – není všechno zlato, co se třpytí a pozor, to že jsem prodavačem v prodejně chovatelských potřeb neznamená, že musím rozumět problematice srsti daného plemene.

3. upravit – nůžkami alespoň uši a tlapky , lépe je celého psa, což ovšem nejde bez zkušeností a určitých znalostí, takže sami se do toho můžete pustit až (alespoň) po shlédnutí upraveného psa

Žádný učený z nebe nespadl, proto:

      Navštěvujte klubové akce,odpozorujete mnoho.

      Ptejte se zkušených členů klubů,jistě Vám rádi poradí,ale vytvořte si z odpovědí svůj vlastní názor.

      Doporučujeme knihu E. Peperové „ Vychováváme šampiona“

Jezděte na výstavy již od ranného věku štěněte – naučíte se Vy i Váš pes.

Několik rad k učení:

Výstava nemá ráda dril – cvičte často, ale krátce.

 

Trpělivost a důslednost mohou být Vašimi největšími pomocníky. Rozlišujte pamlsky – nejmilejší použijte POUZE k nácviku výstavy nebo v jejím průběhu. Při nácviku výstavy vyměňte vodítko (nejlépe za předváděcí), aby pes rozlišil, že teď je výstava a ne vycházka. Nezačínejte výcvik se psem nevyběhaným a nevyvenčeným. Začněte bez rušivých vlivů, později „přidávejte „ lidi i psy.

Vždy – při nácviku i samotné výstavě se maximálně věnujte psovi, mluvte, chvalte, komunikujte, povzbuzujte jej, o okolí ať se starají jiní.

Psovi jste „šaty“ našlechtili a co Vy? :Je to přehlídka krásy, či-li šusťákové soupravy, tepláky apod zde nemají co dělat.  Pro ženy je ideální kalhotový kostýmek nebo alespoň kalhoty a halenka. Pánové by měli dávat přednost saku, vestě apod. Oblečení nesmí být těsné, aby Vás omezovalo v pohybu nebo příliš vlát – může zavazet psovi. Boty potřebují měkkou, neklouzavou podrážku.

Barvy volte tak, aby Váš pes nezanikl (černé kalhoty se nehodí k černému psovi).

 

V oblečení je dobré mít alespoň jednu kapsu (pamlsek,hadr).

 

Jestliže v ráji nejsou psi,potom chci po smrti jít tam,kam odešli oni.

Vsevjednom.cz

 

Novinky