ČIVAVA     CHIHUAHUA

(Chihuahueno)  

PŘEKLAD DO NĚMČINY: Dr.J.-M.Paschoud a paní Ruth Binder-Gresly.

Překlad změn byl proveden ve spolupráci s F.C.A. (Argentina).

ZEMĚ PŮVODU: Mexiko.

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 24. 03. 2004.

POUŽITÍ: Společenský pes.

KLASIFIKACE FCI:    Skupina 9 Společenští a doprovodní psi.

                                        Sekce 6 Chihuahueno.

                                        Bez pracovní zkoušky. 

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Čivava je nejmenším plemenem psů na světě a nese název největší provincie republiky Mexiko (Chihuahua). Předpokládá se, že tito psi tam dříve žili volně a v době existence civilizace Toltéků byli domorodci chytáni a domestikováni. Vyobrazení trpasličího psa, který se nazýval »Techichi« a žil v Tule, bylo použito na dekoraci městské architektury; tyto malé sošky se velmi podobají dnešním čivavám.

CELKOVÝ VZHLED: Tento pes je kompaktní stavby těla. Velmi podstatný význam má ta skutečnost, že jeho lebka má tvar jablka a že jeho středně dlouhý ocas je nesen vysoko zvednutý; buď je nesen ohnutý nebo zatočený v půlkruhu se špičkou směřující proti bedrům.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla je poněkud větší než kohoutková výška; žádoucí však je téměř kvadratický formát těla, což platí zvláště u psů. U fen je vzhledem k možnosti březosti přípustný poněkud delší trup.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Mrštný, pozorný, temperamentní a velmi odvážný.

HLAVA:

MOZKOVNA:

Lebka: Krásně klenutá jablkovitá hlava (charakteristická vlastnost plemene). 

Stop: Velmi výrazný, hluboký a široký, protože čelo je vyklenuté nad nasazení tlamy.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:

Nosní houba: Středně krátká, mírně vyhrnutá. Přípustná je každá barva.

Tlama: Krátká, při pohledu ze strany rovná, v nasazení široká, ke špičce se zužující.

Pysky: Suché a dobře přiléhající.

Líce: Málo vyvinuté a velmi suché.

Čelisti / zuby: Nůžkový nebo klešťový skus. Předkus a podkus a jakákoliv anomálie postavení zubů horní nebo dolní čelisti musí být přísně penalizovány.

Oči: Velké a okrouhlého tvaru, velmi výrazné, nevystupující, zcela tmavě zbarvené. Světlé oči jsou přípustné, ale nežádoucí.

Uši: Velké, vzpřímené, rozložené a výrazně otevřené; široké v nasazení, směrem k lehce zaoblené špičce se postupně zužující. V klidu jsou skloněny do stran s úhlem 45°.

KRK:

Horní linie: Lehce klenutá.

Délka: Středně dlouhý.

Tvar: Silnější u psů než u fen.

Kůže: Bez laloku; u dlouhosrsté variety je vysoce žádoucí límec s delší srstí.

TRUP: Kompaktní a dobře stavěný.

Horní linie z profilu: Rovná.

Kohoutek: Málo vyjádřen.

Hřbet: Krátký a pevný.

Bedra: Silně osvalená.

Záď: Široká a silná, téměř plochá nebo lehce skloněná.

Hruď: Hrudník široký a hluboký, žebra dobře klenutá. Při pohledu zepředu prostorný, ale ne přehnaně; při pohledu ze strany dosahující až k loktům; není sudovitého tvaru.

Dolní linie z profilu a břicho: Tvořen výrazně vtaženým břichem. Volné břicho je přípustné, ale nežádoucí.

OCAS: Vysoko nasazený a přiměřené délky; široký v nasazení, směrem ke špičce se postupně zužující, vypadá ploše. Způsob nesení ocasu je důležitou charakteristickou vlastností plemene. V pohybu se ocas nachází nesen v oblouku vysoko zdvižený nebo zaoblený do půlkruhu se špičkou směřující proti bedrům, což propůjčuje tělu vyvážený vzhled. Nikdy není nesen mezi končetinami nebo pod horní linií. Osrstění odpovídá délce srsti dané variety a odpovídá srsti celého těla psa. U dlouhosrsté variety tvoří srst praporce. V klidu je ocas nesen volně visící a tvoří lehký háček.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny rovné a dobré délky; při pohledu zepředu jsou s loktem v jedné rovné linii; při pohledu ze strany stojí svisle.

Plece: Suché a málo osvalené. Zaúhlení mezi lopatkou a nadloktím je přiměřené.

Loket: Pevně a těsně přiléhající, což dovoluje volný pohyb s hrudní končetinou.

Přední nadprstí: Lehce šikmo postavené, silné a pružné.

Přední tlapy: Velmi malé a oválné, s prsty dobře navzájem oddělenými, ale ne rozevřenými (tlapky nejsou zaječí, ani kočičí); drápy jsou zvlášť dobře klenuté a přiměřeně dlouhé; polštářky tlap jsou dobře vyvinuté a velmi pružné. Paspárky nejsou žádoucí.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Dobře osvalené, s dlouhými kostmi, svisle a navzájem rovnoběžně postavené, s dobrým zaúhlením kyčelního kloubu , kolena a hlezna, v souladu se zaúhlením hrudní končetiny.

Nárt: Krátký, s dobře vyvinutými Achillovými šlachami; při pohledu zezadu jsou končetiny rovné a jsou postaveny svisle.

Zadní tlapy: Velmi malé a oválné, s prsty dobře navzájem oddělenými, ale ne rozevřenými (tlapky nejsou zaječí, ani kočičí); drápy jsou zvlášť dobře klenuté a přiměřeně dlouhé; polštářky tlap jsou dobře vyvinuté a velmi pružné. Paspárky nejsou žádoucí.

CHODY: Krok je dlouhý a pružný, energický a aktivní, vpředu dlouhý krok a zezadu silný posun. Při pohledu zezadu se pánevní končetiny pohybují navzájem téměř rovnoběžně, takže tlapky pánevních končetin dopadají přesně do stop hrudních končetin. S rostoucí rychlostí vykazují končetiny tendenci konvergovat ke středové linii pod těžištěm psa (single track). Průběh pohybu zůstává volný a pružný, bez viditelné námahy, hlava zvednutá a hřbet pevný.

KŮŽE: Hladká a pružná na celém povrchu těla.      

OSRSTĚNÍ

SRST: U tohoto plemena existují dvě variety srsti.

·       Krátkosrstá varieta:

Srst ke krátká na celém těle dobře přiléhá. Je-li vybavena podsadou, je srst poněkud delší; Volnější, řidší srst na hrdle a na břiše je přípustná; srst je poněkud delší na hrdle a na ocase, krátká v obličeji a na uších. Je lesklá a měkká na omak. Bezsrstí psi jsou nepřípustní.

·       Dlouhosrstá varieta:

Srst by měla být jemná a hedvábná, rovná nebo lehce zvlněná; nepříliš hustá posada je žádoucí. Srst je delší a tvoří praporce na uších, na krku, na zadní straně hrudních a pánevních končetin, na tlapách a na ocasu. Psi s delší a načechranou srstí jako u maltézáčků jsou nepřípustní.

BARVA: Přípustné jsou všechny barvy ve všech možných odstínech a kombinacích mimo merle barev.

HMOTNOST: U tohoto plemene se posuzuje jen hmotnost, ne velikost.

Hmotnost: Ideální hmotnost je mezi 1,5 a 3 kg.Jedinci s hmotností přesahující 3kg se diskvalifikují.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

·       Chybění jednotlivých zubů.

·       Zdvojení zubů (přetrvávání mléčných zubů).

·       Deformované čelisti.

·       Špičaté uši.

·       Krátký krk.

·       Dlouhý trup.

·       Vyklenutý hřbet nebo spadající hřbet (lordóza nebo kyfóza).

·       Spáditá záď.

·       Úzká hruď, plochý hrudní koš.

·       Špatně nasazený, zatočený nebo příliš ocas.

·       Krátké končetiny.

·       Odstávající lokty.

·       Příliš úzce postavené pánevní končetiny.

TĚŽKÉ VADY:

·       Úzká mozkovna.

·       Malé oči, oči zapadlé nebo vystupující.

·       Dlouhá tlama.

·       Předkus a podkus.

·       Luxace čéšky.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

·         Agresivita nebo bojácnost.

·       „Jelenovitý“ typ (psi s netypickou celkovou stavbou nebo:velmi jemná hlava, dlouhý krk, štíhlé tělo, dlouhé končetiny).

·       Jedinci s otevřenou fontanelou.

·       Visící nebo krátké ucho.

.   Deformace čelisti

·       Extrémně dlouhý trup.

·       Chybějící ocas.

·       Dlouhosrstá varieta: Psi s velmi dlouhou, jemnou a načechranou srstí.

·       Krátkosrstá varieta: lysá místa (alopecie).

·       Jedinci s hmotností pod 500g a nad 3 kg.

.   Každý jedinec vykazující fyzické abnormality nebo poruch chování bude diskvalifikován.

Pozn.: psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

                                 FCI - Standard č. 218 / 21.10.2009

 

HISTORIE PLEMENE

Jako u každého plemene zahajujeme pátrání s dohady-něco víme a něco předpokládáme.Všechny psí rasy pocházejí z vlka,jak teda mohlo dojít k takové miniaturisaci?A tady příroda určila hranici-až sem a dost.Nejlepší podmínky pro soustavnou chovatelskou práci byly v uzavřených lidských společnostech.Byla to šlechta,císařské,královské i carské paláce,kde vznikla různá plemena.Připomeňme si greyhoundy v Anglii,barzoje v Rusku,japonské chiny v Číně.A co čivavy?Jejich vlastní je území dnešního Mexika,oblast Chi-hua-hua,podle které dostaly své dnešní jméno.Indiánské kmeny střední Ameriky,chovaly drobné psíky hlavně k náboženským účelům.Po objevení Ameriky se do Evropy dostávaly zprávy o indiánských kulturách a o jejich představách posmrtného života.Podle nich se zemřelý dostane do podzemí k velké vodní ploše.Převoz obstarávají psi a ten z nich,který pozná svého pána ho provází na další cestě.Proto při pohřbu Indiána byl zabit i jeho pes,který dostal kolem krku jakési vodítko a byli společně pohřbeni.Pejskovi byly dokonce do hrobu přidány kostičky jako odměna za jeho věrnost.Turisté objevili staré památky v Mexiku,při tom se setkávali s malými psíky,které mohli lacino koupit.Jejich vzhled vykazoval některé znaky dnešní čivavy.Koncem 19.století se v USA rozmohl organizovaný chov psů,pořádaly se první výstavy a dovážela se další plemena.Čivava byla prvně vystavena v r.1884 ve Filadelfii,přihlášena jako Chihuahua teriér.V r.1923 byl v USA založen „Americký Chihuahua klub“,který vypracoval první standard.V r.1952 byl založen „Klub dlouhosrstých čivav“.Dík oběma klubům došlo k prošlechtění plemene,které nastoupilo cestu do dalších zemí.V r.1970 bylo v USA zapsáno do plemenné knihy 30.000čivav.Vývoj plemene v Mexiku byl poněkud odlišný.Šlo spíš o množení,takže mexický typ se začal od USA odlišovat.Když si chovatelé v Mexiku uvědomili,že řádně chovaní psi mají větší šanci na prodej,založili si rovněž plemennou knihu,ale ne všichni chovatelé se tomu přizpůsobili.Registrace první čivavy byla v r.1942,byla to fenka.V r.1947 bylo už 75 zápisů.První dlouhosrstá čivava byla zapsána r.1959.V r.1964 bylo v evidenci 23 krátko- a 12 dlouhosrstých čivav.Paradoxní situace vznikla,když Mexičané museli dovést další čivavy z USA,aby vylepšili svůj chov.Do Československé republiky přišla první čivava v r.1971,americká krátkosrstá fenka Ali-Ettes Carissima do chovné stanice „z Neuštejna“.Později byly importovány i čivavy dlouhosrsté.O oblibě tohoto plemene u nás svědčí i čísla:na počátku r.1994 překročil v ČR počet zapsaných štěňat číslo 1850 a v r.2007 už 10.000!

VŠEOBECNÝ PŘEHLED O POVAZE PLEMENE

Obranářská a odvážná povaha čivav, neubírá nic na jejich roztomilosti a přítulnosti. Dokáží být agresivní a neukázněné, ale při důsledném výcviku a přísnosti majitele se z Čivavy stává poslušné a hodné zvíře. Miluje procházky stejně jako ležení v teplíčku domova. Je velmi vhodná do bytu a zvláště ke starým lidem, kteří se o ni mohou starat s ohledem na její nenáročnost, velikost a oddanost svému pánovi, kterou mu prokazují mazlením v jeho náručí. Milují společnost psů i lidí, jsou odvážné a velmi smělé. Při jakémkoli náznaku útoku ze strany dospělých lidí nebo dětí, mohou i zaútočit a agresora pokousat.   

Čivava je mrštný, odvážný a temperamentní pes. Vyznačuje se hravostí a schopností vymýšlet pořád nové a nové lumpárny. Pokud jí chybí "jiskra v oku", něco není v pořádku. Povaha není ovlivněna velikostí, jako každý pes potřebuje pevnou výchovu a jasné určení pravidel soužití. Často bývá velmi vázána na svého majitele. Je velmi učenlivá, rozhodně není hloupým "gaučákem". Můžeme s ní vykonávat různé psí sporty, samozřejmě s ohledem na její velikost a fyzické možnosti. Vynikající zábavou může být dogdancing nebo miniagility. Společné hrátky jen utuží vztah páníčka a psa. Čivava se pro svůj miniaturní vzrůst nehodí k mladším dětem, mohly by jí nechtěně ublížit. Povahové vlastnosti se liší jedinec od jedince.

 

Jestliže v ráji nejsou psi,potom chci po smrti jít tam,kam odešli oni.

Vsevjednom.cz