Krmiva...

U granulí je důležitý výběr druhu a dávkování.S volbou druhu byste měli dát na radu veterináře,zkušeného chovatele nebo odborného prodavače.Dávky jsou téměř vždy na obale uvedeny:řídí se hmotností psa a nemusíte je zcela striktně dodržovat.Pokud máte zdravého psa,můžete mu vyhovět a dávat mu o něco více nebo méně než určuje tabulka.

Rozhodně ale dodržujte to,štěně budete krmit štěněčími granulemi a starého psa krmením pro seniory.
 Správné stravování je dneska věda.Není těžké se zorientovat v tom co a kdy psům dávat.Spíš bývá problém správně si vybrat s bohaté nabídky psí potravy na trhu.Určující znak doby je nedostatek času,a tak už málokdo svému mazlíčkovi pouze vyvařuje.Konzumaci hotové stravy navíc vidí většina odborníků nejraději.Kvalitní průmyslově vyráběná strava pro psy totiž často předbíhá trendy v lidské výživě-je skutečně vyvážená a zdravá. 
Přesto je nutné se při nákupu řídit určitými zásadami. Nekupujte podezřele levné granule či konzervy,bývají z nekvalitních surovin.Laické pravidlo zní,že kvalitu krmení poznáte podle psích exkrementů.Když se hromádky rovnají sežrané dávce,změňte značku.Správná stolice je spíš menší a pevnější.
 V potravě psa musejí být zastoupeny bílkoviny,sacharidy,tuky,minerální látky,vitaminy a voda v ideálním poměru.Ten se liší podle věku,velikosti,aktivity a zdravotního stavu psa.Složení by mělo být vždy na obale.Tuků by mělo být v granulích přibližně 20%(pro štěňata více,než odrostlé psy),proteinů 30%,vlákniny 3-4% a popeloviny do 8%.Dále by měla obsahovat minerální látky a vitamíny.Hodnoty vápníku a fosforu by se měli pohybovat kolem 1%.Pokud údaje na obale nejsou,pravděpodobně obsahují nadměrné množství sóje nebo nevyvážené množství vlákniny.
Malí psi sice spotřebují v absolutním měřítku menší množství krmiva, než psi velcí, o to větší jsou však nároky na jeho kvalitu a přesné dávkování.

Psi miniaturních a malých plemen dospívají nejdříve, ve věku 6 — 9 měsíců; v roce už můžeme hovořit o plně vyvinutém, dospělém psu, zatímco u plemen velkých a obřích, jako je třeba svatobernardský pes, leonberger nebo anglický mastif "roste" pes až do věku dvou let (kdy je teprve skončeno utváření lebky a kosterní soustavy). Tělesný vývoj malých a miniaturních plemen je tedy rychlejší. Jde například o plemena, jako jsou z těch nejměnších

- malí hladkosrstí pinčové, čivavy, yorkshire a manchester teriéři, králičí jezevčíci nebo toy pudlíci a griffonci

ze středu této skupiny například

- tibetští Španělé, bišonci, pekingští palácoví psíci, ši-tzu, několik teriérů jako kern teriér, westík či Parsson Jack Russel, kavalír king Charles Španěl, standardní jezevčíci apod, až po ty, kteří se spíše přibližují horní hranici 10 kg své tělesné hmotnosti jako

- foxteriéři, malí knírači, border teriéři, sealyham a skotští teriéři, francouzští buldočci apod. (přičemž dělení do uvedených "podskupin" nejmenších plemen je jenom ilustrativní; hmotnost dospělých psů například u standardních jezevčíků má značnou vůli, u některých plemen není ani standardem určena, ale rozhodují proporce, celková vyváženost a typičnost zvířete). Jednotlivé životní fáze se relativně zkracují a tomuto vývoji musí odpovídat i výživa.

Nárůst hmotnosti v kratším časovém úseku

K nějvětším hmotnostním přírůstkům dochází do 5. měsíce života, nejvyšší připadá na 4. měsíc, v jehož průběhu štěně "přibere" 22 % finální tělesné hmotnosti dospělého psa. Na období mezi 6. a 8. měsícem pak připadá již jen 15 % konečné hmotnosti.

Křivka energetické potřeby a tím i nárůst denní krmné dávky je tedy strmější než u větších plemen. Tento poměr je obecný a platí bez ohledu na energetickou hodnotu zvoleného krmiva. Využitelná energie jednotlivých krmiv má vliv pouze na celkové množství předkládané krmné dávky, nikoli na její zvětšování v průběhu růstu štěněte. U malých plemen je také patrný rychlejší pokles energetické potřeby v přepočtu na kilogram živé hmotnosti. Odráží se v přiměřeném zmenšování denní krmné dávky v poměru k celkové hmotnosti psa. Zatímco ke konci druhého měsíce života činí krmná dávka celých 6 % celkové hmotnosti štěněte, po dosažení konečné hmotnosti jsou to již pouhá 2,5 %.

Rychlejšímu vývoji odpovídá i frekvence podávání krmiva, tedy počet krmných dávek za den. Ze štěněcích pěti krmení v průběhu dne (nikoli noci!) psu malého plemene postačí jediná krmná dávka již v devíti měsících.

Pro výživu štěňat malých plemen jsou velice důležitá dvě základní pravidla:

- krmení musí být kvalitní

- štěně nesmí být krmeno víc, než je nezbytně nutné

Druhý požadavek

není až tak nelogický, jak by se mohlo na první pohled zdát. U malých plemen totiž hrozí, že pes bez ohledu na genetiku v důsledku překrmování snadno přeroste.

Zatímco přerostlý jezevčík původně trpasličí, může přejít do rázu standardního, v případě čivavy nebo york-shire teriéra je každé deko navíc chovatelskou katastrofou. Rozhodně však nelze doporučit zpomalování růstu malých plemen různými osvědčenými metodami, ohrožujícími následně zdraví psa. Nejspolehlivější metodou k dosažení správné hmotnosti je volba opravdu kvalitního krmiva a dodržení jeho doporučeného dávkování.
Výživa je jedním z hlavních aspektů péče o starší zvířata. Je to z toho důvodu, že díky výživě jsme schopni eliminovat dvě nebo tři hlavní příčiny úmrtí a prodloužit tak délku života našeho mazlíčka. U psů patří mezi hlavní příčiny úmrtí (mimo úrazů) nádorová onemocnění, onemocnění ledvin a onemocnění srdce. Cílem výživy starších psů je optimalizovat kvalitu a délku života a minimalizovat rozvoj onemocnění.
A kdy se náš pes stává seniorem? Každé zvíře se musí posuzovat individuálně. Nástup stárnutí ovlivňuje řada faktorů působících na organismus zvířete po celý život. Nevhodná výživa, zanedbávaná veterinární péče, obezita, nedostatek pohybu nebo chronická onemocnění mohou způsobit, že zvíře bude vyžadovat zvýšenou péči v dřívějším věku než pes-sportovec s dostatkem pohybu a péče. Ten může žít aktivní život až do vysokého věku. Pokud bychom chtěli obecně stanovit, kdy se náš pes stává seniorem, můžeme za takového označit psa, který je v poslední třetině normální pravděpodobné délky života. Větší psi dosahují seniorského věku dříve než menší psi. Všeobecně psi malých a středních plemen (tzn. o hmotnosti do 25 kg v dospělosti) lze považovat za starší od věku sedmi let. U psů velkých a obřích plemen mluvíme o počátku "seniorského věku" od pěti let.
Hlavním znakem stárnutí je vyšší zranitelnost a náchylnost k onemocnění. Mezi další projevy patří změna v kvalitě a barvě srsti, ztráta vitality, omezení pohyblivosti, ztráta svalové hmoty, častější únava, zhoršené smyslové funkce apod. Se zvyšujícím se věkem se samozřejmě mění i celkové nároky na životní styl. Procházky psům vyhovují spíše kratší, snižuje se jejich potřeba hry a kontaktu s člověkem. Ale je důležité naslouchat potřebám konkrétního zvířete a snažit se odhadnout míru pohybu a zatížení. Musíme zvolit vhodnou trasu, její délku a tempo procházek. Obecně platí, že psi, kteří jsou vhodně a pravidelně zatěžováni po celý život (chodí na dlouhé procházky, sportují, žijí aktivní život), bývají aktivní i ve vyšším věku.
Jakou tedy poskytnout výživu našemu staršímu zvířeti? Krmivo by mělo splňovat nároky zvířat na živiny, vitamíny a minerály. Starší organismus si totiž nedokáže poradit tak snadno s jakýmkoliv nedostatkem jako organismus mladého zvířete. Příjem krmiva může být komplikován zhoršenou schopností využívat živiny z přijatého krmiva, oslabeným čichem a chutí nebo onemocněním dutiny ústní. Proto je důležité, aby krmivo pro staršího psa bylo vysoce stravitelné a z kvalitních zdrojů. Vliv na případné problémy ve stáří má krmení po celý život zvířete. Pokud je krmíme levnými krmivy, která jsou plná soli, nekvalitních tuků a ochucovadel, dochází tak k nadměrnému zatěžování ledvin a jater zvířete. To zkracuje délku jeho života.
Mezi klíčové nutriční faktory u starších zvířat patří:
Voda – starší psi mají sklony ke sníženému příjmu tekutin a tím k dehydrataci a s tím spojenými zdravotními problémy. Proto je velmi důležitý stálý přístup k čisté, čerstvé vodě. Její příjem by měl být pečlivě monitorován.
Energie – u starších psů klesá potřeba energie. Je to z řady důvodů: snižuje se podíl svaloviny, zvyšuje se množství podkožního tuku a může se snižovat tělesná teplota, psi jsou méně aktivní a může být snížena funkce štítné žlázy. Dávka krmiva se musí upravit pro konkrétní zvíře podle jeho tendence k tloustnutí nebo hubnutí. Pro příliš hubené psy volíme dobře stravitelné krmivo s vyšším obsahem kvalitních bílkovin. Pro jedince se sklonem k obezitě volíme krmivo s menším obsahem tuku a vyšším podílem vlákniny. U obézních zvířat je nutné, aby je ostatní členové rodiny nepřekrmovali pamlsky a zbytky jídla.
Vápník a fosfor – u starších psů se můžeme často setkat s určitým stupněm onemocnění ledvin. Z toho důvodu je nutné hlídat příjem fosforu v krmivu. Bylo prokázáno, že u psů s pokročilým selháváním ledvin dochází ke zpomalení rozvoje onemocnění právě díky sníženému příjmu tohoto prvku. Dále je důležité hlídat poměr vápníku a fosforu v krmivu. Tento poměr by měl být 1:1. Je to z důvodu prevence zdravotních problémů např. s pohybovým aparátem.
Bílkoviny – zde se názory liší. Vyšší příjem se doporučuje z důvodu úbytku svaloviny a snížené schopnosti těla vyrobit si vlastní bílkovinu. Nižší příjem se doporučuje z důvodu vyšší náchylnosti ke vzniku onemocnění ledvin u starších psů. Zdraví starší psi by měli dostávat dostatek bílkovin, aby u nich nedošlo k jejich nedostatečnému příjmu. To by mělo být zajištěno ne zvýšením obsahu bílkoviny v potravě, ale hlavně zvýšením jejich stravitelnosti a kvality.
Tuk – nízký příjem tuku je prevencí obezity. Tuk je významným zdrojem esenciálních mastných kyselin, které napomáhají v nutriční terapii řady onemocnění (např. ledvin, kloubů, kůže). Velmi staří psi mají sklony k hubnutí. Pro tyto psy je vhodný zvýšený obsah tuku v krmivu, který zvyšuje příjem energie a zlepšuje chutnost. Je potřeba sledovat a udržet ideální tělesnou kondici zvířete: BCS 3 (Body Condition Score).
Vláknina – zvýšený příjem vlákniny nám pomáhá řešit výskyt zácpy, se kterým se u starších zvířat setkáváme poměrně často. Vláknina dále zabraňuje nadměrnému příjmu kalorií a pomáhá udržovat hladinu glukosy v krvi u diabetiků.
Starší zvířata mají často problémy se zubním kamenem. Je proto důležité udržovat hygienu dutiny ústní již od raného věku, abychom oddálili nástup těchto potíží. Při nedostatečné hygieně se může v dutině ústní vytvořit velké množství bakterií, které mohou negativně ovlivnit zdraví a funkčnost celého organismu. K tomu, abychom se vyvarovali těmto problémům, nám mohou pomoci speciální granule určené k péči o dutinu ústní. Ty mechanicky omezují tvorbu zubního plaku a následně zubního kamene. Dále je vhodné doplnit péči o hygienu dutiny ústní čistěním zubů zvířete speciální pastou a měkkým zubním kartáčkem.
Adekvátnost krmiva je vhodné u starších psů posuzovat v závislosti na zdravotním stavu a kondici minimálně jednou až dvakrát ročně. Při jakékoliv změně je nutné krmivo změnit a přizpůsobit aktuálním potřebám staršího pacienta. A samozřejmě bychom neměli zapomínat na pravidelnou veterinární péči, kterou můžeme podpořit spokojený život našeho mazlíčka.

Jestliže v ráji nejsou psi,potom chci po smrti jít tam,kam odešli oni.

Vsevjednom.cz